LogoPublikujeme

Anonymizace majetku

Svěřenské fondy jsou používané jako nástroj anonymizace majetku. Umožňují například ochranu majetku před exekucí nebo jiným nebezpečím. Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity. Majetek je vyčleněný ke zvláštnímu účelu stanovenému ve statutu svěřenského fondu. Majetek přestává být ve vlastnictví zakladatele svěřenského fondu a stává se anonymním majetkem. Svěřenské fondy se proto využívají jak k anonymizaci majetku, tak k jeho ochraně.

Anti-Money Laudering (AML)

AML (Anti-Money Laudering) je soubor opatření proti praní špinavých peněz. Subjekty, které spravují majetek svých klientů, pracují s informacemi, jež se tohoto majetku dotýkají, a proto musí plnit některé povinnosti uložené zákonem proti praní špinavých peněz. Tyto povinnosti stanovuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Příkladem je třeba povinnost zjišťovat původ majetku a účel transakce, ověřovat, zda se na klienta nevztahují mezinárodní sankce, nebo neustále vyhodnocovat, zda obchod nevykazuje znaky podezřelého obchodu

Čestné prohlášení svěřenského správce

Čestné prohlášení svěřenského správce o způsobilosti být svěřenským správcem se řídí občanským zákoníkem. Správce v prohlášení přijímá pověření spravovat svěřenský fond a souhlasí, že bude zapsán jako správce do evidence svěřenských fondů. Zároveň prohlašuje, že splňuje zákonné požadavky pro funkci svěřenského správce, a to podle občanského zákoníku. Zejména prohlašuje, že je plně svéprávný (paragraf 1453) a že nebyl nikdy osvědčen jeho úpadek (paragraf 1438).

Common Reporting Standard (CRS)

Common Reporting Standard (CRS) je mezinárodní dohoda o automatické výměně informací o finančních účtech. Byla přijata jako opatření vůči krácení daní a jako nástroj pro potírání daňových úniků. Jde o jednotný globální standard pro automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány v jednotlivých zemích. CRS přináší povinnost identifikace účtů a shromažďování informací o jejich držitelích (daňových rezidentech). Finanční instituce jsou povinné identifikovat daňové rezidenty mimo stát, kde mají své účty a produkty, a oznámit požadované informace daňovému správci v zemi rezidenta. Mezi požadované informace patří například: kapitálové příjmy, účetní zůstatky nebo příjmy z prodeje finančních instrumentů. CRS přijalo 42 zemí včetně České republiky. Common Reporting Standard a Foreign Account Tax Compliance Act představují jednotnou platformu, na níž probíhá automatická výměna informací pro daňové účely v globálním meřítku.

Daňové identifikační číslo (DIČ)

Daňové identifikační číslo osoby nebo firmy v konkrétní zemi je jedinečnou a jednoznačnou identifikací daňového subjektu, právnické nebo fyzické osoby, jež je daňovým poplatníkem. DIČ je číslo složené z kódu země (pro ČR je tento kód CZ) a z číselné části, tzv. identifikátoru. U fyzické osoby je identifikátorem zpravidla rodné číslo, u právnické osoby identifikační číslo (IČO). Daňové identifikační číslo přiděluje správce daně (finanční úřad). DIČ je důležité pro identifikaci subjektu při odvodu daně. Plátce DPH musí své DIČ uvádět na všech dokladech.

Daňový rezident

Daňový rezident je osoba, která má povinnost přiznávat daně na území konkrétního státu. Většinou jde o osoby, které mají na území státu, kde platí daně, své bydliště, nebo se v zemi zdržují déle než 183 dní v běžném kalendářním roce. Ve státě, kde je osoba daňovým rezidentem, tak zdaňuje své veškeré příjmy. Potvrzení o daňovém příslušenství (domicilu) vystaví na požádání správce daně v zemi, kde je osoba daňovým rezidentem. Daňový rezident má tzv. neomezenou daňovou povinnost a musí ke zdanění přiznat veškeré své (celosvětové) příjmy. Není rozhodující, kdo příjmy vyplácí, ani kde jsou vypláceny.

Dohled / Protector

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává nejčastěji jeho zakladatel nebo beneficient. Dohled mohou vykonávat i další osoby určené statutem svěřenského fondu. Správce svěřenského fondu musí umožnit osobě vykonávající dohled nad fondem kontrolu dokladů týkajících se fondu, například vyúčtování. Osoba vykonávající dohled může soudu navrhnout, aby svěřenskému správci uložil určité jednání nebo ho naopak zakázal, případně aby svěřenského správce odvolal a jmenoval nového.

ePrivacy

Nařízení o soukromých elektronických komunikacích, které je známé jako ePrivacy, doplňuje GDPR. Záměrem ePrivacy je, aby lidé mohli dát vědomý souhlas poskytovatelům elektronických komunikací ohledně shromažďování jejich dat. Nová pravidla ePrivacy se dotknou poskytovatelů takových služeb, jako je třeba Facebook, Gmail, Messenger, Skype nebo Viber. V případě, že uživatel neudělí výslovný souhlas se zpracováním údajů, budou muset být jeho data anonymizována nebo vymazána.

Evidence skutečných majitelů

Od 1. ledna 2018 vstoupila v účinnost novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále také jen „rejstříkový zákon“), ve znění účinném od 1. ledna 2018, zřizuje evidenci skutečných majitelů k 1. lednu 2018. V podrobnostech viz § 118b a násl. rejstříkového zákona. Do českého právního řádu zavedla povinnou evidenci skutečných majitelů právnických osob zapsaných do obchodních rejstříků a evidenci svěřenských fondů. Skutečný majitel je podle zákona fyzická osoba, která má právně či fakticky možnost vykonávat rozhodující vliv ve svěřenském fondu. Do evidence skutečných majitelů se zapisuje jméno, datum narození, trvalé bydliště, státní příslušnost a další údaje. Rejstříkový soud zapíše údaje do evidence skutečných majitelů do 5 pracovních dní. Poplatek je 1 000 korun. K údajům v evidenci skutečných majitelů nemá přístup veřejnost, pouze osoby a orgány vymezené zákonem, například soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně apod.

Evidence svěřenských fondů

Od 1. ledna 2018 je povinná evidence svěřenských fondů, a to na základě zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (rejstříkový zákon).  V podrobnostech viz především § 65a a násl. a § 118a rejstříkového zákona. Evidenci svěřenských fondů lze přirovnat například k obchodnímu rejstříku. Podobně jako obchodní rejstřík má i evidence fondů sbírku listin, do níž se zakládá například statut svěřenského fondu, rozhodnutí o jmenování správce a další důležité dokumenty. Evidence svěřenských fondů má veřejnou a neveřejnou část. Do veřejné může nahlížet každý, do neveřejné mají přístup jen správci svěřenského fondu nebo orgány veřejné moci, například soudy. Přečtěte si více o evidenci svěřenských fondů.

Family Office

Family Office je nástroj, který pomáhá spravovat a chránit rodinný majetek. Slouží jako multigenerační partner a spoluorganizátor správy rodinného majetku. Primárním záměrem Family Office je péče o rodinu, a to v komplexním pojetí. Služeb Family Office využívají rodiny, které shromáždily majetek, jenž by mohl být za určitých okolností ohrožen. Family Office řídí a komplexně spravuje rodinný majetek, pomáhá ho rozvíjet i plánovat jednotlivé aktivity. Součástí služeb bývá i daňové, účetní nebo právní poradenství.

Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA)

Kvůli boji proti daňovým únikům a za účelem zmapování příjmů amerických osob v zahraničí přijaly Spojené státy americké zákon Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA). Na základě tohoto zákona musí i české finanční instituce oznamovat některé informace o účtech, jež vlastní americké osoby definované tímto zákonem. Finanční instituce musí požadované informace oznamovat buď přímo, nebo prostřednictvím státní správy. Pokud má osoba daňovou povinnost vůči USA, je označována jako daňový rezident a má povinnost přiznávat daně na území Spojených států amerických (k identifikaci rezidenta slouží daňové identifikační číslo TIN). Zákonnou normou pro provádění FATCA v České republice je Zákon o výměně informací a finančních účtech se Spojenými státy americkým pro účely správy daní č. 330/2014 Sb.

GDPR (General Data Protection Regulation)

Obecné nařízení o ochraně osobních údaje (GDPR) je evropská legislativa, která upravuje ochranu osobních údajů a dat občanů. V účinnost vstupuje 25. května 2018. GDPR se dotýká všech podnikatelů, firem, veřejných institucí, jednotlivců i poskytovatelů on-line služeb, kteří zpracovávají data uživatelů. Dotýká se také svěřenských poradců a správců. Za porušení nařízení GDPR hrozí vysoké pokuty. Někteří zpracovatelé nebo správci osobních údajů jsou povinni zřídit pozici Pověřence pro ochranu osobních údajů. Firmy a instituce pracující s osobními daty uživatelů musí přijmout technická a organizační opatření, která budou v souladu s principy GDPR. Příkladem je ochrana osobních dat, vypracování posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nebo vedení záznamů o činnostech zpracování osobních dat.

Jmenování nebo jiné určení obmyšleného

Občanský zákoník říká, že jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů. Jmenování obmyšleného je doložené dokladem. Obmyšlenému je přiznáno právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu nebo na případné podíly.

Jmenování osoby oprávněné dohlížet na správu fondu

Doklad o jmenování osoby oprávněné dohlížet na správu svěřenského fondu oznamuje správci, kdo má právo dohledu nad správou fondu. Dokument odkazuje na občanský zákoník (paragraf 1465) a říká, že občanský správce sdělí bez zbytečného odkladu tomu, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu, vyjmenované skutečnosti. Mezi ně patří například účel fondu nebo doba trvání fondu. Právo dohledu nad správou svěřenského fondu může mít například obmyšlený.

Jmenování svěřenského správce

Svěřenského správce jmenuje podle občanského zákoníku (paragraf 1455) zakladatel svěřenského fondu. Ten ho také může odvolat. Jmenování svěřenského správce je doloženo dokladem. Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, jmenuje svěřenského správce soud.

Legal Entity Identifier (LEI)

Legal Entity Identifier je jedinečný 20místný kód, který je přidělen dle standardu ISO 17442 “Financial Services - Legal Entity Identifier (LEI).” Každý LEI definuje jednu právnickou osobu nebo strukturu, která je organizována podle práva jakékoliv jurisdikce a nejedná se o fyzické osoby. Záměrem LEI je unikátně identifikovat právnické osoby a to celosvětově. Což znamená, že žádné dvě entity nemohou mít stejný identifikátor. LEI je v tuto chvíli povinný, jako identifikátor pro společnosti obchodující na finančních trzích. V České republice roli lokálního operátora tzv. (LOU), který přiděluje právnickým osobám (LEI) plní Centrální depozitář cenných papírů.

Letter of Wishes (Listina přání)

Letter of Wishes je neformální a důvěrný dokument sepsaný zakladatelem svěřenského fondu a je určený svěřenskému správci. V dokumentu zakladatel sděluje, jakým způsobem má svěřenský správce trust spravovat. Jelikož Letter of Wishes není součástí trustu, je tato listina důvěrná, odvolatelná (většina offshore trustů je neodvolatelných) a dá se jednoduše doplnit. V českém právu se jedná o dokument, který nemá oporu v zákoně. Svěřenský správce může při správě svěřenského fondu k tomuto dokumentu přihlédnout jako k vůli zakladatele, ale bez jakékoliv právní váhy. Rozhodující je statut fondu, případně smlouva o svěření majetku správci.

Non-disclosure agreement (NDA)

Non-disclosure agreement (NDA) je dohoda o mlčenlivosti. Jde o smlouvu mezi dvěma stranami, které si kvůli určitému účelu chtějí vzájemně zpřístupnit informace a zároveň chtějí omezit jejich předání třetí straně. NDA se uzavírá většinou za účelem zpřístupnění citlivých dat, informací nebo know-how. Typicky je NDA používána při podávání obchodní nabídky, tedy ještě před podepsáním dodavatelské nebo obchodní smlouvy. NDA chrání obchodní tajemství a znalosti, které strany při jednání nabydou.

Nový občanský zákoník

Od 1. ledna 2014 je účinný nový občanský zákoník, který je ve Sbírce zákonů označený číslem 89/2012. Nový občanský zákoník rekodifikoval české soukromé právo a nahradil předchozí legislativu z roku 1964. Do českého soukromého práva zavedl několik novinek, například institut svěřenských fondů, v anglosaské jurisdikci známý jako trust.

Obmyšlený – Beneficient (Beneficiary)

Zakladatel svěřenského fondu má právo určit obmyšleného (beneficienta), tedy osobu, která bude mít prospěch z majetku vyčleněného do fondu. Obmyšlený je uvedený ve statutu svěřenského fondu. Obmyšlený může nad činností fondu vykonávat dohled. Obmyšlenému lze (a většinou to tak je) přiznat právo na užitky nebo zisky plynoucí ze svěřenského fondu. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.

Oznámení správce o střetu zájmu

Podle občanského zákoníku (paragraf 1413) má svěřenský správce povinnost bez zbytečného odkladu oznámit obmyšlenému a tomu, kdo dohlíží na správu majetku, skutečnosti týkající se možného střetu zájmů. Občanský zákoník doslova uvádí, aby svěřenský správce oznámil „každý svůj zájem při podnikání nebo činnosti sledující majetkový prospěch, který by se mohl ocitnout v rozporu se zájmem beneficienta“. Pokud správce není ve střetu zájmů, oznamuje, že si není vědom žádného svého zájmu ani činnosti, jež by se mohly ocitnout v rozporu se zájmem obmyšleného.

Plná moc k zastupování navrhovatele v rejstříkovém řízení

Zakladatel nebo svěřenský správce může zmocnit zmocnitele, například advokáta, k zastupování v rejstříkovém řízení. Zmocněnec je na základě plné moci oprávněn ve specifikovaném rozsahu jednat při zápisu svěřenského fondu. Je oprávněn podepisovat jménem zmocnitele návrhy na zápis skutečností týkajících se svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů a evidence skutečných majitelů. Je oprávněn také zastupovat zmocnitele v příslušných řízeních, přebírat všechna usnesení, výzvy a sdělení rejstříkového soudu nebo se vzdávat odvolání proti rozhodnutím rejstříkového soudu.

Plná správa majetku

Nový občanský zákoník, který platí od ledna 2014, rozlišuje dva typy správy majetku – prostou a plnou. Při plné správě majetku získává správce širší oprávnění. To znamená, že se spravovaným majetkem může nakládat tak, aby byl zachován a zhodnocen. Správce dbá při plné správě majetku o to, aby byl rozmnožován a byly uplatněny zájmy beneficienta. Zákon detailně stanovuje práva a povinnosti správce vůči beneficientovi i třetím osobám, stejně jako práva a povinnosti dotýkající se spravovaného majetku.

Podvodný převod

Převod majetku do svěřenského fondu (trustu) může být kvalifikovaný jako podvodný, pokud není učiněný v dostatečném předstihu před tím, než vznikne dluh nebo než věřitel uplatní nárok vůči zakladateli trustu. Pokud je převod do mezinárodního trustu uskutečněn až poté, co vznikne dluh nebo poté, co mohl být nárok věřitele rozumně předvídán, může být považován za podvodný.

Pověření svěřenského správce

Při zakládání svěřenského fondu je nutné doložit některé dokumenty. Doklad o přijetí pověření svěřenského správce ke správě svěřenského fondu je jedním z nich. Pověření se řídí občanským zákoníkem (paragraf 1448). V dokladu je uvedeno, kdy a kde byl pořízen statut fondu. Na základě tohoto dokumentu zakladatel uděluje správci pověření ke správě fondu a ten ho přijímá. Dokument zároveň popisuje vyčleněný majetek i formu jeho předání správci. Uvádí také, od kdy se správce ujímá správy svěřeného majetku.

Prostá správa majetku

Nový občanský zákoník, jenž vstoupil v účinnost v roce 2014, zavedl změny do správy cizího majetku. Rozlišuje dva základní typy správy majetku – prostou a plnou. Při prosté správě je povinností správce pečovat o zachování podstaty a účelu svěřeného majetku. Správce vykonává vše, co je nutné k zachování majetku, a vykonává to s péčí řádného hospodáře. V zákoně jsou přesně určena práva a povinnosti správce vůči beneficientovi i třetím osobám.

Rodinný svěřenský fond / Family trust

Jedním z typů svěřenských fondů je rodinný svěřenský fond, který umožňuje bezpečný mezigenerační transfer majetku a jeho zachování pro další generace. Rodinný svěřenský fond vzniká k prospěchu rodiny nebo některých jejích členů. Rodinný trust nemá právní subjektivitu. Rodina vyčlení do rodinného svěřenského fondu majetek. Užitky, výnosy nebo plody plynoucí z tohoto majetku může nadále využívat podle pravidel stanovených ve statutu. Do rodinného svěřenského fondu je možné vyčlenit jak existující majetek, tak i majetek, jenž vznikne v budoucnu. Typicky jde o peníze, rodinnou firmu, příjem z autorských práv apod.

Smlouva o svěření majetku správci

Vznik svěřenského fondu je spojený se statutem svěřenského fondu a smlouvou o svěření majetku, kterou uzavře zakladatel se svěřenským správcem. Při vzniku svěřenského fondu se tak nevyhnete sepsání několika právních dokumentů. Zatímco statut svěřenského fondu musí mít notářskou formu, smlouva o svěření majetku správci nikoli. Správce přebírá majetek vyčleněný do svěřenského fondu na základě smlouvy o svěření majetku. Ta může být součástí statutu, ale může být vyhotovena i samostatně. K samotnému předání majetku správci, například předání nemovitosti nebo převodu peněz, dochází až po vyhotovení dokumentace. Vhodné je pořídit o předání majetku protokol.

Správa majetku

Svěřenský fond je nástrojem správy majetku. Vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a zároveň zachovává jeho anonymitu. Osamostatněný majetek zůstává bez právní subjektivity (vlastníka), a tak se stává anonymním. Zakladatel svěřenského fondu si určí svěřenského správce, který o majetek pečuje. Nárok na zisk nebo prospěch plynoucí z majetku vloženého do svěřenského fondu má obmyšlený (beneficient). Ten je určený zakladatelem fondu. Majetek je spravován ve prospěch beneficienta a je chráněn před případným nebezpečím. Správa majetku prostřednictvím svěřenského fondu zároveň umožňuje naplňování zakladatelovy vůle nebo záměru.

Statut svěřenského fondu

Každý svěřenský fond má svůj statut. V něm je definován účel fondu a také typ fondu (veřejně prospěšný, soukromý). Ve statutu fondu určí jeho zakladatel také obmyšleného (beneficienta). Zakladatel stanoví statut fondu formou notářského zápisu. Statut musí obsahovat: označení svěřenského fondu, označení majetku, jenž je vyčleněn do fondu, účel svěřenského fondu, podmínky pro plnění ze svěřenského fondu, údaje o době trvání svěřenského fondu (může být založen i na dobu neurčitou), obmyšleného.

Svěřenský fond

Svěřenský fond představuje soubor majetku, který byl vyčleněný z vlastnictví zakladatele fondu ke zvláštnímu účelu. Majetek je držený a spravovaný ve prospěch obmyšleného[u1] . Svěřenské fondy je možné využívat jako nástroj ochrany a dlouhodobé správy rodinného nebo firemního majetku. Je to důvěryhodný, bezpečný a anonymní institut správy majetku. Svěřenský fond je typický pro anglosaské právo (trust). Do české legislativy tento nástroj zavedl nový občanský zákoník v roce 2014.

Svěřenský poradce / Trust advisor

Svěřenský poradce poskytuje odborné poradenství zájemcům o založení svěřenského fondu. Připravuje odborné expertízy před založením svěřenského fondu. Zajišťuje služby spojené se založením svěřenského fondu podle platné legislativy. Svěřenský poradce neposkytuje kvalifikovanou správu svěřenského fondu, ta je v kompetenci svěřenského správce. Zákony v České republice nemají na svěřenské poradce specifické požadavky. Vhodné je absolvovat kurz svěřenského poradce.

Svěřenský správce (Trustee)

Správu cizího majetku upravuje občanský zákoník. Svěřenským správcem se může stát svéprávná fyzická osoba, případně i právnická osoba. Svěřenský správce přijme pověření zakladatele svěřenského fondu k jeho správě. Se zakladatelem dlouhodobě spolupracuje, poskytuje mu součinnost, podporu a kvalifikovanou správu fondu. Hlavním úkolem správce je svědomitě a odpovědně vykonávat funkci řádného hospodáře. Zákony v České republice nemají na svěřenské správce specifické požadavky. Přečtěte si více o roli svěřenského správce nebo se přihlaste na kurz svěřenského správce.

Tax identification number (TIN)

Tax identification number, někdy uváděné jen pod zkratkou TIN, je daňové identifikační číslo daňového rezidenta USA. TIN je potřebné pro identifikaci osoby, jíž se týká daňová povinnost definovaná ve Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA).

Trust

Svěřenské fondy mají v anglosaském právu dlouhou tradici a jsou zde označovány jako trusty. Slovo trust znamená v doslovném překladu „důvěra“. Trust označuje právní vztah mezi osobami, z nichž jedna spravuje majetek (svěřenský správce), zatímco druhá osoba má z majetku užitek (obmyšlený neboli beneficient). Trusty jsou v anglosaském prostředí velmi rozšířené a slouží jako osvědčená právní forma hospodaření s majetkem. Využívají se k úpravě dědictví i jako forma dobročinných fondů. Existují soukromé i komerční trusty. Správce je v anglosaské terminologii označovaný jako trustee. Jeho hlavním úkolem je spravovat majetek ve prospěch beneficienta.

Vlastnictví majetku ve svěřenském fondu

Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“.

Vzdání se práva na plněné ze svěřenského fondu

Podle občanského zákoníku (paragraf 1461) se obmyšlený může vzdát práva na plnění ze svěřenského fondu zřízeného za soukromím účelem. Tuto skutečnost oznamuje svěřenskému správci písemně. V dokumentu uvádí, že se svého práva vzdává, nejlépe, pokud odkáže na ustanovení statutu. Dále obmyšlený uvádí, že si je vědom, že se práva na plnění vzdává i s budoucími účinky, tedy i pro plnění, která dosud nepřijal. V dokumentu také sděluje, na koho přejde jeho právo na plnění ze svěřenského fondu.

Vznik svěřenského fondu

Svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele.

Vznik svěřenského fondu

Od 1. 1. 2018 vznikají svěřenské fondy až zápisem do evidence u rejstříkového soudu. Dříve platilo, že svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Zároveň platilo, že pokud je svěřenských správců více, stačilo, když pověření přijal alespoň jeden z nich. Jestliže byl svěřenský fond zřízen pro případ smrti, vznikl smrtí zůstavitele.

Wealth Management

Wealth Management je disciplína investičního poradenství, v níž má své místo finanční plánování i správa investičního portfolia. Služby Wealth Managementu využívají rodiny i jednotlivci, kteří shromáždili majetek, hledají poradenství ohledně investic, využívání nemovitostí, poptávají právní poradenství nebo potřebují profesionální daňové poradce. Wealth Management lze vnímat jako proces finančního plánování a správy majetku.

Zakladatel svěřenského fondu (Settlor)

Každý svěřenský fond má svého zakladatele. Tím může být fyzická i právnická osoba. Svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele při zachování jeho plné anonymity. Zakladatel má práva, která se úzce dotýkají založení i správy svěřenského fondu. Zakladatel může jmenovat a odvolávat správce svěřenského fondu, který má povinnost o majetek pečovat. Zakladatel také definuje obmyšleného a určuje mu plnění. Rovněž má právo dohlížet nad činností správce.

Založení svěřenského fondu

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

Zánik svěřenského fondu

Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Soud může na návrh osoby, která na tom má právní zájem, rozhodnout, že svěřenský fond zruší, pokud je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, zejména následkem okolností zakladateli neznámých nebo pro zakladatele nepředvídatelných.

Buďte s námi v kontaktu

Zadejte Vaši e-mailovou adresu
a dostávejte nejnovější informace.

Máte otázky
Zavolejte nám!

+420 777 09 09 44

Máte otázky
Pište nám!

office@sverenska-sprava.cz

Svěřenská správaSvěřenská správa s.r.o. | Bělehradská 10/79 | Praha 2 120 00
office@sverenska-sprava.cz | +420 777 09 09 44